2003

Na Sajdách 2002, kterých jsem se zúčastnil se zapůjčenou sajdkárou Jawa, jsem pochopil dvě věci.

 Další život bez vlastní sajdy není možný a Jawa to nebude. Začal jsem tedy rozhazovat sítě,
v dubnu 2003 mě předal Honza Holub lísteček s telefonním číslem.

V pátek 11.4.2003 jsme se jeli na Vladimíra podívat do Bílovic nad Svitavou,
kde proběhla zkušební jízda a bylo rozhodnuto. Hned v pondělí 14. jedeme
do Bílovic znovu, tentokráte s vlekem. S Vladimírem kupujeme ještě Čezetu pro Majdalenku.

 

Hned druhý den proběhla první samostatná jízda, dle plánu zakončená v Car Servisu.
Objednáváme u Jiřího celkovou kontrolu a nové pneu do terenu.

 

V pátek 18.4.2003 vyrážíme na první cestu do Zbyn. Stroj je odborně zkotrolován
a shledán provozuschopným, nové pneu se na cestu vysloveně těší.

 

Zastavení v Ráji. Vladimír šlape jako hodinky, i když mám připomínky k výkonu motoru.
Po rovině dosahujeme rychlosti max. 60km/h a musím neustále přeřazovat mezi 3 - 4.
Myslím si, že by Rus mohl jet po rovině i rychleji a čtyřka by měla tuto jízdu zvládat.

Druhý den ráno nechce ve Zbynech motor naskočit, posléze zjišťujeme uvolněnou hlavu levého válce.
Tuto událost chápu velmi tragicky a stroji spílám.

 

Do Prahy jedeme na laně.  Až později, mnohem později zjišťuji, že i takové jízdy k Vladimírovi patří.
Tenkrát jsem se na něj zlobil, že zpět nedojel sám. Dnes jej chválím, že první polovinu
cesty zvládl zcela samostatně.

 

Následuje demontáž hlavy válce, její srovnání na fréze. Je 22.4.2003.

 

1. květen 2003: opraveno! Vyrážíme na cestu Zbyny - Nová Ves - Stará Paka.
Jede s námi Majda na skútru, Karel na Sahaře a Zdeňka na Rusu.

 

Na Proseku ten krám stávkuje. Naštěstí má s sebou Karel náhradní díly.
Ztratili jsme zakončení spojkového lanka.

 

Další cesta bez problémů, druhý den ráno hurá za Jandovými.

 

Cestou první seznámení Majdalenky s běžícím motorem.

 

Zdeňka si pochvaluje snadné řazení a výkon motoru.

 

Zátiší  u Jandů

 

Do Staré Paky se Vladimír nepodíval. Nad skálou u řeky Jizery se motor natvrdo zastavil a nejde
s ním ani pootočit. Tady měl Vladimír namále. Dostal hrubě vynadáno a nebýt ostatních,
snad i skončil v řece. Obvyklá cesta domů, tentokrát na vleku za Petrovým vozem.

 

Zde příčina: uvolněný šroub setrvačníku. Stačilo jej dotáhnout.

 

Při té příležitosti dáváme novou spojku, rozřežeme a znovu svaříme pokroucený rám,
rovnáme přední vidlici a pár dalších drobností. Je 22. dubna 2003.

 

Je 14.6.2003 a Vladimír je opět pojízdný.
Máme již na sajdě kufry, i když zatím jen přidrátované. Jsme na srazu BMW.


Večer opět stávka. Tentokrát pouze utržený úchyt plynového lanka v rukojeti.
Provizorně přidrátujeme a jedeme domů.


30. 6.2003 absolvuje víkend na chalupě.

Nedobíjí.

Uklepala se kotva v alternátoru.

Během prázdnin dostal Vladimír již pouze pozinkované pružiny na kufry a dodělali jsme držák na kanystr.
Jezdíme na zapůjčený alternátor od Jirky. S velkým očekáváním a s velkými obavami
vyjíždíme na první regulérní sajdový týden do jižních Čech.

Cestou na Šumavu jsme se rozloučili s ložiskem na sajdovém kole. Nasazena rezerva.

Celý týden v provozu, dva dny před koncem vypověděl službu i zapůjčený
alternátor. Průběžně vypadávají kolena výfuku.

 V říjnu uzavíráme sezonu účastí na tajném závodě BMW. Máme přivařený nový plech na stupačce sajdy.